Ačkoliv zní téměř stejně a v běžném hovoru se dokonce jedná o synonyma, v oblasti pracovního práva pojmy krátká a zkrácená doba představují dva odlišné typy úvazku. Rozdíly mezi nimi jsou poměrně zásadní, ať už se týkají nároku, výdělku či dalších podmínek.

Krátká vs. zkrácená pracovní doba: Jaký je rozdíl?

Základní rozdíl mezi krátkou a zkrácenou pracovní dobou spočívá v jeho nároku. Zatímco na zkrácený pracovní úvazek mají  zákonný nárok pouze vybrané skupiny zaměstnanců, kratší pracovní doba může vzniknout na základě individuální dohody mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem. Typ úvazku ovlivňuje i výši odměny.

Zkrácený pracovní úvazek dle zákoníku práce

Nezkrácená, standardní, plná či také základní pracovní doba v ČR činí dle zákoníku práce 40 hodin týdně (zákoník práce č. 262/2006 Sb.§ 79 odst. 1). Vedle standardní pracovní doby zákoník práce definuje také zkrácenou pracovní dobu v délce 37,5 nebo 38,75 hodiny týdně, na kterou mají nárok pouze vybraná odvětví, obory a druhy práce.

Nárok na zkrácenou pracovní dobu v délce 37,5 hodin týdně mají všichni zaměstnanci pracující (§ 79 odst. 2 písm. a) a b)):

  • v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin,
  • v důlní výstavbě,
  • na báňských pracovištích geologického průzkumu,
  • ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu.

Na zkrácenou pracovní dobu v délce 38,75 hodin týdně mají nárok (§ 79 odst. 2 písm. c)):

  • zaměstnanci pracující v dvousměnném pracovním režimu.

Zkrácená pracovní doba jako zaměstnanecký benefit

Zkrácení pracovní doby může být pojato rovněž jako benefit pro zaměstnance, případně k němu může vést vyjednávání odborů se zaměstnavatelem. V takovém případě je zkrácení pracovní doby součástí vnitřních předpisů vydaných přímo zaměstnavatelem nebo kolektivní smlouvy mezi zaměstnavatelem a odbory (§ 79 odst. 3).

Výjimku představují zaměstnanci státní a veřejné správy. V jejich případě zákon neumožňuje zkrácení doby uplatnit jako benefit (§ 109 odst. 3).

Krátkou pracovní dobu si může dohodnout každý

Krátký pracovní úvazek představuje žhavý trend. V několika posledních letech vzrostl počet zaměstnanců, kteří se snaží vyvléknout z klasické osmihodinové denní pracovní doby a i za cenu nižšího platu získat více času na volnočasové aktivity, cestování, vzdělání či rodinu.

„Zejména pro generaci mileniálů je flexibilita klíčovým faktorem při výběru zaměstnání, často jsou to ale také lidé v důchodovém věku či maminky na mateřské.. Mění se životní styl. Lidé cestují, poznávají a mají téměř neomezené možnosti. Velký podíl má i technologický pokrok, který umožňuje lidem pracovat téměř odkudkoliv,“ přibližuje současný trend Lenka Vokáčová z agentury ManpowerGroup.

Krátký úvazek dle dohody

Kratší úvazek si se svým zaměstnavatelem může dohodnout každý zaměstnanec. Je přitom jedno, zda se jedná o standardní 40 hodinovou týdenní pracovní dobou nebo ze zákona zkrácenou pracovní dobou (37,5 nebo 38,75 hodinovoou týdenní pracovní dobou). Nezbytný je však souhlas zaměstnavatele.

Kratší úvazek může být sjednán hned při nástupu do zaměstnání. K upravení pracovní doby ale může dojít kdykoli během pracovního poměru. Nejčastěji o zkrácení pracovní doby usilují studenti, ženy či muži na mateřské a senioři.

Komu musí zaměstnavatel vyjít vstříc?

Zkrácení úvazku nemusí vždy vyhovovat zaměstnavateli. U vybraných skupin zaměstnanců však zákon zaměstnavateli nařizuje žádosti o zkrácený úvazek vyhovět. Zaměstnavatel má právo žádost zamítnout pouze z vážných provozních důvodů, například když se jedná o klíčového zaměstnance a jeho nepřítomnost vážně naruší chod firmy.

Největší šanci na individuálně zkrácený pracovní úvazek mají dle pracovního zákona:

  • těhotné ženy,
  • zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let,
  • zaměstnanci pečující o osobu ve stupni závislosti II, III nebo IV bez ohledu na věk.

Vliv zkrácené a krátké pracovní doby na výdělek

U zákonem zkrácené pracovní doby pro vybrané odvětví se výše mzdy nemění a zůstává stejná jako u běžné 40 hodinové týdenní mzdy. Dle zákona nesmí být snížena. Platí to i v případě, kdy se jedná o zaměstnanecký benefit.

Neplatí to však pro individuálně zkrácené úvazky, u nichž se výše mzdy zpravidla počítá jako poměrná částka ze mzdy za plný úvazek. Konečné platové ohodnocení samozřejmě závisí na zaměstnavateli s výjimkou státních zaměstnanců, kde jsou platové podmínky stanovené zákonem.

Hodnocení kategorie 4.5
Krátká vs. zkrácená pracovní doba: Jaký je rozdíl? hodnocení návštěvníků 4.2/5 z 0 hlasů.

Upozornění: Poslední aktualizace článku proběhla 27. 3. 2021. Uvedené informace již nemusí být platné. Aktuální informace naleznete vždy na stránkách poskytovatele daného produktu.

Doporučujeme

Diskuze